Moje první fanfiction

Ano, přátelé, dá se říci, že jsem napsala – a dokončila - fanfiction. Je krátká, dlouhá celkem 169 slov, což je délka skoro double drabble (double drabble=krátký textový útvar o dvě stě slovech na libovolné téma). Textík vznikl narychlo, když byla vyhlášena soutěž o věcné ceny. Řekla jsem si, že za pokus nic nedám a opravdu jsem nic nedala, naopak jsem získala. Řeč je o soutěži s Neoluxorem o dva lístky do kina na adaptaci nového knižního kultu Hunger games. V soutěži šlo o to vymyslet a popsat vlastní arénu. Mezi prvními nápady bylo umístit arénu na území bažin nebo na Severní pól, ale nakonec zvítězily jeskyně. Tady si tu fanfiction, která získala odměnu, můžete přečíst:

Seneca Crane si odkašlal: „Pane prezidente, dovoluji si vám představit návrh Hladových her pro příští rok. Rozhodli jsme se, že ponesou téma ‚Světlo na konci tunelu‘ v duchu tohoto hesla necháme vybudovat rozsáhlý jeskynní komplex. Splátci budou mít minimum světla, což jim stíží orientaci v prostoru, diváci však díky kamerám uvidí perfektně. Jako potravu budou mít soutěžící k dispozici mech a několik druhů brouků a larev. Do několika jeskynní necháme zabudovat mechanické stěny, které zúží prostor podle potřeby. Například kdyby bylo nutné zbavit se, hm, nepohodlného hmyzu, můžeme ho rozmáčknout. Ovšem v jeskynních nemohou chybět ani padající ostré krápníky či voda. Takový dobře přivedený vodopád zatopí zavalenou jeskyňku jedna, dvě. Dále do jeskyní nasadíme muty, vzhledem k prostředí bych doporučoval obří netopýry vyšlechtěné k sání krve povstalcům, jejich agresivita dodá hrám tu správnou akci. A samozřejmě by neměl chybět masožravý tur, nejlépe velký zuřivý samec s hodně ostrými rohy. Doufal jsem, že by se vám tato symbolika mohla líbit. Děkuji vám za pozornost.“ Vrchní tvůrce Hladových her se uklonil.