Top ten 6
10 největších parchantů
Předtím, než přejdu k hitparádě zlosynů, musím se přiznat, že jsou chvíle, kdy fandím straně zla. Tedy ne každému zloduchovi to ne, protože někteří jsou opravdu krutí nebo trapní a ti mě prostě nerajcují. Já mám raději komplikované osobnosti, kteří mají nějakou tu temnou minulost, ale dokáží to snášet a občas hrdinům nakopou hýžďové svalstvo, aby to klaďasové neměli moc snadné. Ovšem bavit se o jednotlivých zloduších není ono, spíš udělám výjimku a trochu rozeberu jejich druhy na názorných příkladech.
10. Voldemort (Harry Potter)
Tak ten zrovinka ke grupě těch, kterým držím palce NEPATŘÍ! Ale i tento typ je pro literaturu důležitý, protože čtenáři jsou krvelačná cháska a ti prostě potřebují, aby jednou za čas skončila nějaká postava v kaluži krve či jinak. Plameny pekelné taky poslouží. No a tak jsem ráda, že se vždy najde nějaký Jirka Hrnčíř, co takovými zamete podlahu. Do této skupiny patří i Azran z Dragonrealm a pár dalších trapek, u kterých jsem ráda, že jsou pod drnem.
9. Pán Vládce (Mistborn)
Pravý tyran, ne jako ten albínský skinhead se zálibou v magii a herpetologii. Gek, on dokonce chvíli měl i božskou sílu! Mohl ji využít i líp, ale koneckonců cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly a podle toho by se mohl Rashek živit jako profesionální dlaždič.
8. Ruin (Mistborn)
Ničivá síla je taky prima zloduch. Nezajímá ji nic jiného, než všechno pěkně srovnat se zemí. Těm taky zrovna nefandím, protože mám ráda, když světy přežijí (i když třeba ne v původní podobě), ale jako typ jsou zajímavý a ráda si přečtu epický souboj hrdinů proti Ničiteli ve stylu všechno nebo nic. Dalšími příklady jsou Orannis (Abhorsenská trilogie), Ledový drak (Dragonrealm).
7. Sauron (Pán prstenů)
Další temná síla. Na něm se mi „líbí“ to, jak dokáže zkorumpovat srdce i dříve hodných postav. Nešpiní si ruce podřadnou prací a v klidu vyšle poskoky, aby ji za něj vyřídili. Je to taková fúze všemocného monarchy a ničivé síly, ale nikdy s aplikováním nepřežene (aspoň to nemá původně v úmyslu), protože chce vládnout a může si vládu užívat fakt dlouho, což leze hrdinům krkem. Galbatorix z Eragona je taky výborným příkladem (trochu sporným, protože je teoreticky smrtelník, ale uber-mega-silný). Dráčky a jezdce chce nechat naživu, ale samozřejmě mu musí být plně oddáni.
6. Lapeni (Černá legie)
Tahle banda je taky dobrá a nejen tito konkrétní kouzelníci. Celá kniha je vlastně plná postav, kde pro označení hodný těžko hledáte někoho vhodného. J No a mezi všemi bastardy a zlosyny se pohybuje tucet individuí, kteří místo, aby se starali o nepřátelskou armádu, se snaží navzájem odkrouhnout a když už se jim podaří jednoho soka zabít, později obživne další a tak pořád dokola. V některých ohledech jsou podobní i Vraadové z Dragonrealm, ráda mám obě grupy, i když ne všechny jednotlivce stejně.
5. Orril D’Marr
Není to hlavní záporák, pouze jeho poskok, ale není to úplná lama, takže mu říkejme pravá ruka. Někdy je věrný, jindy méně a někdy, když se sejdou v této pozici dva týpci, jdou si vzájemně po krku, případně jdou po krku i šéfovi. No to pak může být pořádná mela. Konkrétně Orril měl docela štěstí, přežil svého konkurenta i nadřízeného a ochočil si nepřátelskou rasu, aby se mohl později pomstít, což se mu nepovedlo, ale přežil. Pravda čeká na popravu, ale autor naznačuje, že o něm ještě uslyšíme.
4. Vykupitelé (Levá ruka boží)
Áh, náboženští fanatikové! Jak já nesnáším náboženské fanatiky, ani v reálu, ani v příbězích. Prosím pane Hoffmane, nechte Calea zničit jen tu Svatyni a ostatní svět, ať přežije! Ovšem jejich společenství popsal autor výstižně, všichni jsou krutí, ale každý svým způsobem. Jeden je prostě brutální, jiný zase slizký jako had. Mimo Vykupitelů tu máme ještě Zaječí kotě, což určitě není žádné neviňátko a zřejmě se ještě dočkáme intrik mezi jím a Boscem.
3. Christopher Carrion (Abarat)
Jsou chvíle, kdy si přeju, aby holku získal záporňák a nechal se silou lásky polepšit. Nejvíc jsem si to přála právě u čtení Abaratu. Candy a Christopher byl jedním z mých prvních shipů (vysvětlení: jako fanoušek jsem si přála, aby spolu chodili).
2. Saruman (Pán Prstenů)
Další zajímavý záporák. Stejného živočišného druhu jako Sauron (Maya), ale co záporáctví týče je to poddruh zrádce, ale stejně jsem si ho oblíbila. A ve filmu ho hrál Christopher Lee, což mu u mně jen přilepšilo.
1. Toma (Dragonrealm)
Toma je dobrým příkladem jaký typ záporáka mám ráda. (Oni vůbec v Dračích říších jsou dráčci a vlčci ((Aramité)) dobrými záporáky). Nemusí mít nutně velkou organizaci, protože dokáže pracovat samostatně, ale když dosáhne vysokého postavení, umí si ho udržet a dokonce vyniká. Toma je dobrý reprezentant z toho důvodu, že v sérii začínal jako vévoda Zlatého draka, ale už v té době podnikal nezávisle. Není pouze prohnilý skrz naskrz, lépe ho vystihuje slovo bezskrupulózní a díky této vlastnosti se dokáže i přemoci a spolupracovat s těmi hodnými.