Top ten 3

Nejoblíbenější knížky mého dětství

Dnes vás seznámím s příběhy, které mě okouzlily v době před mými osmnáctými narozeninami. Deset nejoblíbenějších knížek (nebo sérií) mého dětství přichází. Jinak tento žebříček neberte 100% vážně, protože tehdy byla moje oblíbená knížka ta, kterou jsem právě četla a i v současnosti se mi těžko volí, která série je o chlup lepší, než druhá.

10. Štědrovečerní koťátko od Jamese Herriota

Jednu chvíli jsem chtěla být zvěrolékařkou, za což jistě můžou i knížky o zvířatech a kdo jiný by měl být mým vzorem, než nejslavnější britský veterinář James Herriot? Štědrovečerní koťátko je smutnou a nádhernou povídkou zároveň. Kdo to zná jistě lehce uvěří, že mi při každé vzpomínce na ni zvlhnou oči.

9. Artemis Fowl od Eoina Colfera

Je geniální a sarkastický a zná elfy. Pořádné osvěžení po hodňoučkém Potterovi a musím se přiznat, že jsem ho jistý čas měla radši. Ovšem teď jsem se zasekla na ‚Časovém paradoxu‘ a ještě mě čeká poslední díl.

8. knihy od Gerralda Durrela

Ať už vzpomínám na ‚O mé rodině a jiné zvířeně‘ nebo ‚Ostrov v nebezpečí‘, vybaví se mi milý humor a laskavé povídání o přírodě. O něco výš ve stejném příspěvku jsem uvedla, že mám ráda zvířata a hádejte, kdo mě navedl na nápad mít vlastní zoo? No, z tohoto snu jsem naštěstí vyrostla, protože založit a udržovat zoologickou zahradu je pořádná fuška a pan Durrel k tomu zvládal psát. Byl to zkrátka borec.

7. Abhorsenská trilogie od Gartha Nixe

V první top desítce je zahrnuta postava Macka, jež pochází právě z této (zatím) trilogie. Není to jediný aspekt knížek, který jsem si oblíbila. Nekromanti (vlastně Abhorseni) pro změnu v roli hodných, mě taky zaujali a svět se svojí kouzelnou a ‚moderní‘ polovinou je tak skvělý, že nemůžu uvěřit, že o něm G. Nix nenapsal knížek více.

6. Princezniny deníky od Meg Cabot

V době dospívání jsem četla akorát o Mie. Mediátor na mě čekal, až do letošního babího léta. Meg umí slušně zaujmout a člověka pobaví i několika vtipnými scénami. Na opakované čtení jejích knih to nevidím, ale jsem ráda, že jsem od ní něco četla.

5. Darren Shan od Darrena Shana

Upíři nikdy nepatřily k mým oblíbeným příšerám z magických říší. Ne, že bych je tehdy nesnášela, ani nyní mi nelezou krkem, my se jaksi navzájem ve vší zdvořilosti vyhýbáme. Dokud nepřijde něco, co mě vážně zaujme. Na první pohled to byla jen útlá knížečka s velkým pavoukem na obálce. Nic moc, říkala jsem si tehdy, ale hned první stránky mě vyvedly z omylu a už to jelo. Každý další díl byl lepší a lepší. Dokonce v jednom jsou i draci! (Pro zajímavost – v té době vyšel první svazek Stmívání. Anotace lákala na lásku. Moje reakce? Nuda! D. S. to na celé čáře vyhrál. :D)

4. knihy od Enid Blytonové

Parta dětí řeší záhady. To je stručný obsah v podstatě každé knížky, ale vážení, tato dáma to umí skvěle rozepsat a přidat tu novou postavu nebo místo a je to hned zajímavější. Já jsem byla nejvíc vysazená na její sérii Tajemství. Osobně si myslím, že kdyby Narnii napsala paní Blytonová, byla by aspoň dvakrát tak dobrá.

3. Dóóóst dobrá série od Karen McCombieové

Celé je to napsané totálně nespisovně a nehorázně slovně přeplácané, ale tak nějak to dobarvuje rozjančenou mysl puberťačka Alice, jejímž okem sleduje dění v její rodině a škole. Hlavně je to ztřeštěně vtipné, ty záchvaty smíchu, co jsem při čtení dostávala. Navíc ty barevné obálky mě taky vždycky zaujaly a díky nim jsem si lépe dokázala představit hlavní hrdinku.

2. Eragon od Christophera Paoliniho

Drací~! Jo, mám je ráda. Nejlepší je, když jsou inteligentní a mohou s vámi rozmlouvat. V té době mi to dílko taky přišlo celkem originální. Ne idea draků, ani kouzelného světa, ale spíš magie ovládaná speciálním jazykem, kočkodlakové a černokněžnická magie duchů a vůbec spojení všeho dohromady. Jo a taky mám ráda postavy. Eragona, Broma, Angelu, Oromise a Murtagha. Safiru a další draky ani není třeba jmenovat. Už musím sakra dočíst toho Brisingra!

1. Harry Potter

Pro ty, kdo tohle jméno již nemůžou vystát: Sorry, ale mě fakt bavil. Knížky začaly vycházet v době, kdy jsem z čistě holčičího čtení pomaličku přecházela na fantasy a když se o HP začaly zajímat i moje spolužačky, řekla jsem si, že si to taky přečtu. (Sama bych po něm v knihkupectví nešáhla, odrazovala mě obálka prvního dílu.) Je to fakt skvělá kombinace fantastiky a čtení pro děti. A je mi líto lidí, co se oloupili o prožitek vyrůstání s Harrym Potterem.