Výzva Čteme klasiku

Už se chytám na 3. Semestr na akademii tím, že jsem si našla sylabus jednoho předmětu, kde je seznam povinné i povinně volitelné beletrie, kterou musím mít načtenou ke zkoušce, a postupně jej likviduji tím, že knížky, dramata i sbírky básní čtu.

Do toho přišla Roxanne s nápadem vytvořit prázdninovou výzvu zaměřenou na klasiku, což se mi hodí, protože všechny (nebo alespoň většina) knihy na seznamu povinné četby se řadí mezi klasiku ve smyslu, že se jedná o díla vyzkoušená časem, jinak jsou z různých období. Na seznamu jsou díla surrealistická, expresionistická i realistická.

Výzva začala 1.7. a končí s prázdninami, které mi končí až v druhé půlce září. (Minulý ak. Rok začal 24.9., tak soudím, že s tím nadcházejícím to bude velmi podobné.)

EDIT: 2. ročník mi začíná 23.9., takže do konce výzvy mi zbývá 23 dní.

Přečtená literatura:

0) Během července jsem také dočetla 4. díl Stopařova průvodce galaxií, který by se už asi dal zařadit do kánonu klasické literatury jako zástuce humorného sci-fi žánru.

1) Nora – Domeček pro panenky od Henrika Ibsena

Noru jsem dočetla přesně prvního července jako bych něco tušila.

2) Peer Gynt od Henrika Ibsena

3) Canterburské povídky od Geoffreyho Chaucera - Ty jsem začala číst už někdy během 2. semestru, ale až 12.7. jsem je dočetla úplně.

4) Květy zla od Charlese Baudelaira

5) Jméno růže od Umberta Eca

Podzim nelenil a už je tady. Kafku čtu hlemýždím tempem, takže se už do výzvy nedostal. Konečný výsledek tedy zní:

Během prázdnin jsem přečetla 6 knih, které se dají počítat mezi klasiku. Samozřejmě existuje velké množství kánonů a co se umístí v jednom, se do druhého nedostane, takže i o zařazení těchto děl se dá diskutovat.