Jarní dumání: Poslední téma

8. Knihomolství

Tím je, abych tak řekla, prosycena celá moje existence. Pokud jste si toho náhodou nevšimli z mých článků do Jarního dumání, meme Top ten nebo mých občasných výlevů na goodreads. :D

Jak už jsem psala i na facebookovou stránku Knihománie: Jsem takový knihomaniak, že některé knihy mám i dvakrát. Jen sérii Harry Potter mám jednak celou v češtine, to abych měla všechny knihy ze stejné edice, k tomu mám první díl v němčině – to byl dárek od německé přítelkyně, abych se cvičila v němčině – a poslední dva díly jsou v angličtině. Také sloužily jako procvičování jazyka, ale především jsem se nemohla dočkat, až to vyjde v češtině, musela jsem se nutně dozvědět, jak to šlo dál. A nejen HP, dvakrát mám i Tolkienovův Silmarilion. Jednou bez a jednou s ilustracemi. To mě zase překvapili o Vánocích rodiče. Nevím, jestli to byl omyl nebo úmysl, každopádně jim to nezazlívám, ilustrace jsou snové. :D

Mé knihomolství se neprojevuje jen hromaděním knížek. Jde také o chování během četby. Nejím, nepiju ani neposlouchám hudbu, maximálně se soustředím na text až svět kolem mě zmizí. Jsem tu jen já a kniha. V dokonalé harmonii. (Tuhle harmonii ovšem neoceňují rodiče, když mi něco říkají a já je neposlouchám. Vtipné je, že hlasově na ně jsem schopná zareagovat – většinou neutrálním ‚hmm‘ – ale, co mi řekli si prostě nepamatuju. Potom to vede k nedorozuměním.)

Někdy se také pro lepší představu, když se nikdo nekouká samozřejmě, zatvářím jako postava v knize. Třeba se píše, ušklíbla se, ušklíbnu se taky. Nebo si přečtu toto – ‚zacukal mu koutek úst‘ – a pak podle toho kroutím rty. Je to směšné, já vím, ale nemůžu si pomoct, někdy je to silnější, než já.

Dalším mým vrtochem je čtení více knih najednou, nejčastější kombinace je povinná četba a četba dobrovolná, ale nemusí to být nutně v poměru jedna ku jedné. Ovšem jsou i chvíle, kdy se u jedné dobrovolné četby zaseknu a pak začnu číst jinou, někdy se dokonce ani ‚zaseknout‘ nemusím a prostě šáhnu po další knížce, kterou si aspoň zběžně prolistuju, když už ji nezačnu vášnivě číst. Počet rozečtených knížek se snažím držet pod deset, jenže tato desítka je oficiální číslo, pak je tu počet těch, které v sobě mají záložku, přečetla jsem z nich kus, ale i na pranýři bych vehementně tvrdila, že to nejsou rozečtené knížky. Vůbec ne, vždyť to bych jich pak měla rozečtených spousty a to přece není v lidských silách, viďte. Hehe…*trapný smích*

Na každý pád jsem knihomolem ráda, i když je to občas poněkud nepraktické. Viz. Ubývající peníze, místo a nedostatek koncentrace na přízemní věci při četbě.

 Takže tímto jsem se rozloučila s projektem Jarní dumání a doufám, že se v blogosféře brzy zrodí další pěkný projekt. Také tímto přeji Syki šťastnou cestu. Pozdrav za mě strýčka Sama. :D