Top ten 1

Jak jsem již uvedla na přední stránce, Luu z Little ramblings vytvořila jedno zajímavé meme pro čtenáře. Témata jsou různá od oblíbených hrdinů přes zamilované páry, které rádi knižně stalkujeme, až po úžasná imaginární místa.

Nejoblíbenější postavy

Je zatraceně těžké vybrat si z toho množství knížek jen deset postav, protože většinou tohle množství nasbírám už po přečtení jedné. Pokud tedy děj není vyloženě komorní příběh.

10. Skeeve (série Mýtus s.r.o od Roberta Asprina)

Ne vždy je hlavní postava mou nejoblíbenější, ale u Skeeva to rozhodně platí. V předmluvě jedné mýtické knížky napsala Jody Lynn Nye, že by se s partou z Mýtus s.r.o ráda skamarádila, s tím se nedá, než souhlasit. Skeeve by pro svoje parťáky udělal první poslední a jeho omyly jsou tak roztomilé, že mu je rádi prominete.

9. Artur Penhaligon (Klíče od království od Gartha Nixe)

Další výjimka potvrzující pravidlo, protože i Artur je hlavním hrdinou. Mám ráda jeho odvahu a i když já osobně bych se nebránila moci Klíče, Artur dokáže přijít s řešením, které nevyžaduje nutně magii a to je do jisté míry plus. Opět je velmi kamarádský a jakou má výdrž.

8. Skřet a Jednooký (Černá legie od Glena Cooka)

Dva praštění kouzelníci, kteří se neustále kouzelně 'perou'. Nejsou nejmocnější, ale když spojí své síly dokážou vytvořit i docela komplexní čáry.

7. Hobytí čtyřka z Pána prstenů (John Ronald Reuel Tolkien)

LOTR přetéká výbornými postavami. Moudrý Gandalf a statečný Aragorn jsou prostě úžasní. Legolas a Gimli zase baví čtenáře svými debatami. Své místo v srdci fantazáků si našli i další, ale já měla vždycky slabost hlavně pro nejmenší členy společenstva. Neoplývají schopností čarovat ani netouží po vládě. Nejšťastnější jsou v klidu v noře, kde si zabafají bylinné koření a přesto se dokázali překonat. Proto jsou i oni velkými hrdiny, když ne vzrůstem, tak rozhodně činy.

6. Shade (Dragonrealm od Richarda A. Knaaka)

Mocný kouzelník, skoro nesmrtelný, respektovaný, dokonce by se dalo říct obávaný. To je Shade. Zároveň je jedním z posledních svého druhu, vězněný vlastní rodinou, nucený prožívat desítky životů, jednou na straně dobra podruhé na straně zla, a přitom musí sledovat, jak žena, kterou miluje se ve svých vtěleních zamilovává do jiného muže nebo je zavražděna příbuzným. To všechno vydržel a zachoval si duševní zdraví. (Dobře, Knaak se sice o něm zmiňuje, že je šílený, ale tehdy to chování způsobil výpadek paměti a za druhé přívlastek 'šílený' je Knaakovo oblíbené slovo, které používá, jak na běžícím páse.)

5. Nakor (Trhlinová sága od Raymonda E. Feista)

Je malý, je vtipný, zná spoustu triků a neustále vytahuje ze své bezedné brašny pomeranče. Nemůžu si pomoct, mám slabost pro trhlé kouzelníky a že jím Nakor je. Na začátku působí jako kašpar, pak jak ho člověk poznává, zjistí, že je to přeci jen o dost hlubší charakter. Stejně je tento pošuk dobrým kontrastem k mužným Feistovým hrdinům.

4. vévoda Toma (Dragonrealm od Richarda A. Knaaka)

Ti, kdo tuhle sérii znají, tak vědí, že je to zloun. Ano, je, ale sakra, je fakt dobře napsaný/vymyšlený a na konci mi ho bylo fakt líto (i když jsem ráda, že jistý kouzelník a jeho adoptovaný dračí korunní princ přežili). Když Toma má své dobré stránky. Především je to hodný syn. Jasně, chtěl vládnout a udělal by pro to téměř cokoliv, takže úplně nezištné to nebylo, ale svému tátovi Dračímu císaři chtěl pomoct. Dokonce se spojil se svým úhlavním nepřítelem, aby zachránil svět! Strávil roky vychováváním dětí již zmíněných nemesis (v převleku). Tohle je neuvěřitelně smolnej chlapík, ale nikdy se nevzdal.

3. a 2. Vin a Elend (Mistborn trilogie od Brandona Sandersona)

Drsná holka z ulice a dáma v jednom. Idealistický chlapík, co by zmeškal vlastní svatbu, kdyby ho někdo pustil o svatebním dnu do knihovny plné neprobádaných spisů. To jsou Vin a Elend. Miluju svět Mistbornů, miluju systém magie a především, především miluju ty postavy. Nejen Vin a Elenda, kteří jsou mimochodem moc sladcí spolu, ale i mírumilovného Sazeda, pohodářského Breeze a frajera Kelsiera. Hrozně se těším na další knihy a zároveň se mi do očí derou slzy, že už se s nimi v dalších knihách nesetkám. Vzpomínky na scény s nimi vyvolávají smutný úsměv na mých rtech.

1. Macek (Abhorsenská trilogie od Gartha Nixe)

Nix je jedním z mých nejoblíbenějších autorů a tenhle kocour, nebo vlastně magické stvoření, je skvělou postavou ze Starého království. Jak by se vám líbilo chovat doma vlastního boha v podobě sarkastické kočky, který se vás čas od času pokouší zlikvidovat za to, že je generace nucený vám sloužit? Uznávám, takhle to nezní nic moc, ale Macek/Yrael je super.