Dobrá, zlá a Quill: Odkud je to zlato?

Tohle je fanfikce k Ever After High. EAH ani postavu Apple White nevlastním. Jediné, co je moje, je tento konkrétní text a postava Zeldy Tolkien.

Od mého úplného vyléčení a přijetím do kruhu ředitelů školy, zatím pouze na místo učednice, uběhly tři měsíce, když se Apple rozhodla navštívit školní stáje. Jako budoucí vládkyně se bude muset starat se o své poddané a proto patří k jejím povinnostem poznat místa, kde její poddaní pracují, žijí a podobně. Přihlásila jsem se, že jí do stájí doprovodím. Ostatně je to příjemná procházka. A Apple má k přírodě vřelý vztah. Má své ptačí pomocníčky a za mazlíčka má lišku Galu, ale v podstatě vychází s každým.

Apple je milá, velmi starostlivá a pozorná, jenže byla od mala chráněna před vším jen trochu špatným a nebezpečným, což je pochopitelné vzhledem k jejímu společenskému postavení a roli v příběhu, ale jednou za čas se projeví její naivita.  

Stáje jsou rozlehlé a mají sekce pro různá zvířata. Například koňovití jsou ustájeni v pěkné budově s jasně červenou střechou. Míjely jsme nabručené válečné oře podupávající ve svých kotcích, něžné jednorožce očichávající naše kapsy, jestli neschováváme kostky cukru, mrštné pegase připravené vzlétnout k nebi,
a, samozřejmě, zlaté osli. Ne, nebyli pojmenováni podle barvy srsti nebo tak něco, oni opravdu produkují zlato.

Budoucí Sněhurka byla udivena, když zahlédla na podlaze hrst zlatých mincí. Hladila jedno mládě a smála se: "Je skvělé, že se nemusí uklízet jejich bobky." Tohle prohlášení mě popravdě trochu vyvedlo z míry, ale protože se jednoho dne stanu vedoucí vzdělávacího institutu, připomněla jsem si, že je mou povinností vzdělávat studenty. To jsem taky provedla, když jsem se s trpělivým úsměvem obrátila na Apple: "A co myslíš, že ty mince jsou?"

Naše princezna byla celou cestu zpátky do školy podezřelé tichá.

(Z pohledu Zeldy Tolkien)